

Asi tak se necelou třičtvrtě hodinku jsme se vrátily. Jenny šla ještě Corinne obcválat na jízdárnu, zatímco já jsem už Danara dávala do stáje. Po Andym nikde nebylo ani stopy. To je vážně divné, dřív tady býval pořád..

Dala jsem Danara do boxu, který byl vlastně skoro jeho. Trpělivě stál, když jsem ho odsedlávala. "My jsme ti nejlepší parťáci na světě, viď?" Řekla jsem mu a poplácala po krku.

Uzdečku a sedlo jsem pověsila na stojan u boxu a lehce jsem Danara přejela kartáčem a vyčistila kopyta. "Celé odpoledne strávíš ve výběhu." Protože jsem čekala na Jenny, mazlila jsem se s ním a dávala kousky mrkve.

Ani se mi to nezdála jako dlouhá doba, než přijela. "Byla hodná?" Zeptala jsem se jí, ikdyž jsem věděla, co odpoví. "To víš že jo. Jen trochu stresovala, protože do Jorviku přijelo nějaké auto. Prostě Corinne." Opověděla a obě jsme si zanesly věci do sedlovny.

Šly jsme k Jenny domů. "Asi tak za hoďku je někdo hodí do výběhu." Začala Jenny. "Pomůžeme večer s krmením?" "Jasně, to víš že jo." Šly jsme vedle sebe, vesele se bavily a v tom jsem něco uslyšela, šlo to od kanceláře. Zastavila jsem se, Jenny za chvíli taky. "Slyšíš to?" "Jo." Posadily jsme se na lavičku pod oknem, aby to nebylo tak nápadné.

"Jaké dokumenty? Ty pozemky jsou moje! Nemusím to nijak dokazovat!" "Ale měl byste, máme o ně zájem. A pokud nemáte důkaz, že jsou vaše, budu je moci, zdáse, koupit snadněji..." Obě jsme se na sebe podívaly. Víc jsme slyšel nemusely, ani nechtěly. Zaražené a rychlým krokem jsme šly domů.
Pokračování příště!!























































































































Napínavé, daj rýchlo pokračovanie
