

Jakmile jsem se trochu probrala, začala jsem se bránit. "Co to tady kecáš Angelo?!" "To, že Paul kdysi ukradl jedny dokumenty. Takže je velká šance, že ty jsi mi ukradla ten řetízek." Řekla poměrně klidně. Myslela jsem, že na ni vletím, položím ji na zem a.. "Claire, pojď, Angela zase plácá nesmysly." Jenny to na mně poznala a v pravou chvíli zasáhla.

Pokračovaly jsme v cestě do stáje. Slyšela jsem, že Jenny mi něco říká, ale nevěděla jsme co. V hlavě mi vířily miliony myšlenek. Angela vždycky mluví hlouposti, ale témeř vždy na pravdivém podkladu. Úplně jsem se otřásla.

Co nejrychleji jsem vlezla k Danarovi do boxu. Objala jsem ho a on na mě otočil svou velkou hlavu. Já jsem se na něho pak taky podívala. Danar měl ve tváři výraz, jakoby říkal: "Ať se děje cokoliv, tak hrozné to nebude." Musela jsem se na něj usmát.

Pak Jenny napadlo, abysme šly k útesům. Nejraději bych se někam zavřela do pokoje a zuřivě přemýšlela, ale nakonec jsem řekla, že ano. "Claire, víš, že Angela často mluví nesmysly." "Jo, to možná jo, ale vždycky si někde vyhrabe nějakou pravdivou informaci. Ani mě tak nezatěuje to, že mě obvinila z té krádeže, ale o tom Paulovi.."

Došla jsem až na kraj útesu a zadívala se do slunce. Znovu jsem se probrala, až mě začaly bolet oči. "Co když to má nějakou souvislost s těma pozemkama?" Napadlo mě najednou. "Nevím, možná ano, možná ne. Ale kdyby byla pravda to co Angela řekla, tak se to stalo už dávno. A problémy s těmi pozemky jsou záležitostí posledních dvou týdnů."

Slova Jenny mě trochu uklidnila, ale ne moc. "Zítra by jsme mohly jít na jízdárnu, co říkáš?" "Jo, určitě. Dlouho jsem s Danarem nedělala drezuru, snad to nezapomněl." Obě jsme s zasmály. "Claire, slibuju, že do doby, než odjedeš, to tady všechno vyřešíme."
Pokračování příště!!























































































































Jsem zvědavá, jak to chtějí řešit..